V týdnu kromě vlastní „normální“ práce stíhá ještě svoje aktivní hraní tenisu, trénování dětí, jako člen výboru TOSK Žamberk se účastní pravidelných schůzí a kromě jiného formuje i vizuální podobu webových stránek klubu a jeho profilu na sociálních sítích. Domluvit si hodinové povídání s Dominikem Jedličkou (25) nebylo úplně jednoduché, zvlášť když do jeho hustě popsaného diáře přibyla ještě svatba. „Sabina mě podporuje, dokážeme si na sebe najít čas,“ usmívá se čerstvý ženáč.
Dominiku, pojďme se nejprve ohlédnout za uplynulou sezonou. Splnila tvoje očekávání, představy?
"Nečekal jsem vlastně nic. V zimě to stále nebylo ono, pořád jsem se bál kvůli ramenu. Ještě na začátku mistrákové sezony jsem nevěděl, jak to se mnou bude, jestli se rameno neozve, neustále jsem si ho tejpoval. Pak to přestalo. Největší plus té odehrané sezony je pro mě ale určitě hlava."
Co konkrétně tím máš na mysli?
"V létě jsem si začal víc věřit, možná je to i s přibývajícími roky. Ze stavů, kdy jsem v zápasech prohrával, jsem si tolik nedělal hlavu. To bylo pozitivní. Kolikrát jsem obrátil a vyhrál zápasy, kde bych to od sebe nečekal. Odjakživa jsem se ale nikdy nevzdával a snažil jsem se hrát do poslední chvíle. Nerad krečuji zápasy. Dohrát zápas se ctí, i když se třeba nedaří."
Venkovní část sezony, období letních prázdnin a vlastně i září jsi odehrál ve velké pohodě. Máš pro to nějaké své vysvětlení?
"Sešlo se to. Vrátil se Petr Opletal, odehrál s chutí mistráky, burcoval i ostatní, tím to léto začalo. Hned první prázdninový termín jsme vyrazili do Kolína, jel jsem tam po dovolené, bez tréninku. Navzdory ne nijak extra výkonu se mi povedlo dostat se do finále. Najeli jsme na vlnu, bavilo nás hrát a společně trávit čas. Z toho pak vyplynulo, že jsme toho přes prázdniny objeli docela dost."
Jen připomenu, že se ti podařilo ve dvouhře vyhrát hned tři turnaje a ve třech případech jsi odešel jako poražený finalista. To je výborná bilance!
"Nenapadlo by mě, že zničehonic vyhraju v létě hned tři turnaje. Za svůj život jsem až do této sezony vyhrál v singlu jeden turnaj v dospělé kategorii, myslím, že v roce 2019 (březen 2019 v Žamberku – pozn.). Aby se Petrovi (Opletalovi – pozn.) povedlo nahrát nějaké body, vybírali jsme spíše menší turnaje a většinou to vyšlo tak, že jsem patřil mezi favority turnaje. Každá výhra je pro mě ale samozřejmě cenná, tím spíš, že jsem dost zápasů otáčel z nepříznivého stavu."
Našel bys v uplynulé sezoně nějaký zápas, na který rád vzpomínáš, který ti extrémně vyšel?
"Určitě vítězství nad Honzou Krejčím (aktuálně 106. hráč celostátního žebříčku, TO TJ Svitavy – pozn.). Tam jsem věděl, že kvalita na jeho straně je. Ale dařilo se mi hrát konzistentně na hranici toho, čeho jsem schopen. Díky tomu jsem ten zápas vyhrál."