Rodák z Ústí nad Orlicí působil celkem devatenáct let na gymnáziu v Ústí nad Orlicí (aprobace tělesná výchova-čeština). V letech 1974 - 2002 vedl jako předseda TOSK Žamberk. K tenisu jej přivedl jeho strýc Břetislav Charfreitag, který byl významným činitelem TOSK a organizátorem všech turnajů. "Všechny mé údery byly slabé, snad jen forhend trochu vynikal, zato servis byl společenským uvedením míče do hry,“ vzpomíná s humorem sobě vlastním na svá hráčská léta dnešní oslavenec. Současný klubový trenér TOSK Žamberk Radek Neugebauer vyrůstal od 12 let pod jeho trenérským vedením a je mu vděčný za mnohé. "Předseda klubu, trenér, hráč. Pro tenis byl velmi zapálený. V mých patnácti letech mě nechal pomáhat s tréninky dětí v tělocvičně na gymplu a tím zasít semínko zájmu o tuto profesi. No a když jsem se pak na tenis v osmnácti letech vykašlal, tak mě v mých dvaceti letech ukecal, ať znovu nastoupím za A tým dospělých. Tenis hraju doteď a trenérství se stalo mojí profesí. Za to jsem mu opravdu vděčný. Přístupem srdečný, kamarádský, někdy přísný. Skvělý organizátor a řečník a vlastně už 50 let motor tohoto klubu. Myslím, že bez jeho energie by nebylo nic.“
Do života hráče a jednatele TOSK Žamberk Jaromíra Malého vstoupil Miloslav Chvátil v době jeho středoškolských studií. „Co se mi vybaví, když se řekne Míla Chvátil? Pro mě nejdůležitější vzpomínky na Mílu pocházejí až z minulého století, přesněji z 80. let, kdy jsem navštěvoval gymnázium v Ústí nad Orlicí. Rád vzpomínám na naše zápasy ve stolním tenisu v tělocvičném kabinetu (nikdy jsem nevyhrál!), na lyžařský výcvik v Říčkách, na spartakiádu v Praze a další události spjaté se studiem na gymnáziu. Ale nejvíc si cením toho, že nám - tehdy mladým lidem - ukázal, že i v blbé době si člověk může zachovat své názory, nemusí se hrbit, že může zůstat slušným člověkem. Za to bych ti chtěl, Mílo, poděkovat.“
Narozeninovou zdravici přidal i Kryštof Maňour, vnuk Miloslava Chvátila. „Když se narodíte do rodiny mého dědy a zdědíte po něm pohybové nadání, není jiné cesty než se stát tenistou. Děda mě trénoval a podporoval již od mých začátků a velice mě mrzí, že jsem se nenarodil do doby jeho mnohaleté trenérské kariéry. I když se mnou nikdy nebylo lehké mít trpělivost, tak to se mnou nevzdával a objížděl se mnou turnaje až do doby, kdy jsem kvůli neshodám v mém pražském klubu skončil. Děkuju za všechno!“
Ke gratulantům se připojuje celá organizace TOSK Žamberk!
