Jakub Kulhánek stojí v čele TOSK Žamberk od léta 2023. V jedné roli řeší dotace, smlouvy a jednání s městem, v druhé bere do ruky koště, klíče od areálu nebo vyplétací stroj. V rozhovoru otevřeně popisuje, jak klub funguje zevnitř, z čeho se skládá jeho rozpočet, proč je důležitý neregistrovaný tenis i práce s mládeží a jaké výzvy přináší chystané rozšíření tenisové haly.
Jakube, jak bys představil tenisový klub TOSK Žamberk někomu, kdo přijde poprvé? Jaká je podle tebe jeho hlavní role a filozofie fungování?
"Klub chceme dělat a provozovat v přátelském duchu. V tom smyslu, že chceme mít dveře otevřené všem. Myslím, že tady mluvím i za ostatní členy ve vedení klubu. Když jsem začínal, jednou z mých priorit bylo pozvednout neregistrovaný tenis, který byl ve velkém úpadku. Pozvednout ligu neregistrovaných, pořádat co nejvíce neregistrovaných turnajů a také se věnovat veřejnosti. Dnes se bavíme o silné komunitě cca 70 hráčů, kteří jsou pravidelnými členy klubu a v zimě samozřejmě pravidelně využívají tenisovou halu. Závodní tenis je pro nás samozřejmě také velmi důležitý. Týmy si tvoříme až na výjimky z vlastních hráčů. To je práce hlavně Radka Neugebauera a jeho tenisové školy, která je schopna vychovat a dodat hráče a hráčky pro jednotlivé týmy od minitenisu až po dospělé. Snažíme se dělat v zimě i v létě pro každou věkovou kategorii alespoň jeden turnaj. Turnaje jsou pro image klubu důležité. Tenisový klub pro mě není klubem, když neplní činnost klubu. A pro mě činnost klubu znamená, že by měl pracovat s mládeží, vychovávat mládež, měl by hrát soutěže a pořádat turnaje a to všech kategorií."
Ve funkci předsedy TOSK Žamberk jsi oficiálně od 1. července 2023. Jak moc jsi tehdy zvažoval, jestli do toho půjdeš nebo ne?
"Na jednu stranu mě to lákalo, na stranu druhou, když jsme se o tom v rámci klubu interně bavili, bylo to pro klub asi jediné východisko, jelikož nikdo jiný tuto funkci nechtěl zastávat. Co se týče agendy spojené s žádostmi o dotace, vyúčtováním a veškerým papírováním, tak jsme to se Standou Tajbrem (předchozím předsedou TOSK – pozn.) dělali společně, postupně jsem se to tak vlastně učil. Jen to asi muselo dozrát do doby, kdy Standa potřeboval klub dostat do nějaké ekonomické stability, potřeboval si být jistý, že ho bude předávat v nějaké ekonomické kondici a bude ho hlavně předávat někomu, kdo to bude chtít dělat stejně nebo podobně jako on. Musel mít ve mně důvěru."
Předpokládám, že tě bývalý předseda Stanislav Tajbr oslovil s nějakým časovým předstihem.
"Ano, bavili jsme se o té možnosti už nějaký pátek předtím. Standa přiznával, že toho má hodně a už se úplně necítí na to dojet pětileté funkční období. Zároveň mi ale hned nabídl, že když budu potřebovat s čímkoliv pomoct, bude mi nápomocný."
S kým nejčastěji řešíš záležitosti týkající se chodu klubu? Na koho se obracíš a s kým konzultuješ důležitá rozhodnutí?
"Určitě právě se Standou Tajbrem. Třeba když potřebuji něco dohledat, například kolem energií apod. Je to člověk, který to celou dobu dělal, který tomu tady nastavil nějaká pravidla a řád. On zavedl právní subjektivitu oddílu, byl u zrodu dlouholeté smlouvy mezi tehdejším vedením města a oddílem o pronájmu areálu. Do vedení oddílu přišel v době, kdy na tom byl finančně hodně špatně, jeho členové se tehdy - když to trochu přeženu - museli skládat na antuku. Hodně jsem se od něj v tomhle směru naučil. Standa je člověk, který má rád řád a pečlivost. V tom se na něj snažím navázat."
Když se ohlédneš zpátky, co tě vlastně motivovalo stát se předsedou klubu?
"Z mé strany tam byla hlavně motivace učit se nové věci. A samozřejmě také zodpovědnost za finance, za chod a infrastrukturu oddílu. Krok do neznáma. Bylo to víc věcí dohromady, ale převažující byla chuť zkusit to a jít do toho."
Co všechno vlastně obnáší být předsedou tenisového klubu podle tvého pojetí?
"Chodí mi do mailu smlouvy od různých organizací, žádosti, vyúčtování dotací, faktury za různé služby, které platíme, řeším projekt rozšíření tenisové haly o třetí kurt, proto musím být v nějakém pravidelnějším kontaktu s vedením města. Máme nastavené dobré vztahy, víme o sobě. U mě den funguje tak, že ráno, když přijedu na klub, nastartuji počítač, vytisknu si faktury, pokud nějaké přijdou, zaeviduji je. Vyřizuji emailovou komunikaci, musím nahlédnout do klubového emailu. Věnuji se také správcovství a provozu a chodu areálu společně s Lenkou Neugebauerovou. Je toho celkově dost."
Je ti bližší administrativa a „papírová vojna“ a nebo správcovství, fyzická práce rukama?
"Baví mě ta variabilita. Ráno strávím u počítače, pak si dáme kafe a vyběhnu ven, kde něco poklidím, opravím, zařídím něco ve městě. Od toho si přeběhnu k vyplétacímu stroji. Stihnu tak hromadu věcí. Spojení předsedy a správce je - pro mě - ideální."




